piece of me

Story.....

Jelikož ráda píši různé povídky, rozhodla jsem se je sem postupně dávat.
Vždy na kousky, aby to bylo více napínavější..:)
Tak začínáme příběhem, celkem smutným, za to krásným...)

-

1. Začátky

    „ Smrt… Zemřít musí být asi veliké dobrodružství. Proč lidé páchají sebevraždy? Není to přeci jen nějaká úleva od toho všeho?“

„ Elizabeth?! Elizabeth?!“ slyšela jen, jak někdo volá její jméno.

Pomalu se otočila za tím zvukem a spatřila celkem naštvaný pohled slečny Dawitsonové.

„Elizabeth… můžeš nám říci, co touto větou chtěl básník říci?“ tázala se paní profesorka a hodila při tom hlavou směrem k černé tabuli.

„ Proč bych vlastně nemohla umřít… co by mi bránilo…? pomyslela si

„Na co že se to ptala slečna a proč mi už zase krvácí prst?“ šokovaným polohlasem řekla.

„Promiňte… mohla byste mi zopakovat otázku?“ odpověděla dívka s velikýma, klidnýma, černýma očima a nepatrně se u toho začervenala, jakmile se nenápadně podívala na svůj krvavý prst.

„ Kruci, zvedá se mi žaludek…jak se mi dostalo to kružítko k ruce a proč musím  vždycky vypadat jako to nejtrapnější rajče!?“ říkala si v duchu a hledala něco čím by zakryla svůj krvavý prst.

Najednou se ozval zvonek a všech 20 mladých lidí se začalo hrnout ze třídy a ona si mohla oddechnout.

 Elizabeth se neochotně zvedala ze svého místa. Bylo úplně vzadu v rohu, kam nebylo moc vidět a kam nejmíň dopadalo sluneční světlo.

„ Podívej Elizabeth, nechci tě tu nijak dusit,jen proto, že jsi tu nová, ale pochop… musíš se více soustředit. Jsi na střední škole a podle toho by to také mělo vypadat, jo a „  otočila se s nepatrným úsměvem na tváři  ‚‚příště si o hodině nehraj s věcmi, když u toho nejsi duchem přítomna ano?‘‘ Stále se usmívajíc  se slečna Dawitsonová podívala na Elizabeth.

„ Ano slečno..vynasnažím se.“ Odpověděla dívka a odcházela pomalým jistým krokem ze třídy.

Den utekl a ona šla domů. Cestou se ještě stavila v knihkupectví. Milovala ho.

Její otec také vlastnil knihkupectví, než zemřel.

„ Dobrý den.“ Pozdravila a namířila si to přímo k tomu nejzaššímu koutu místnosti. Odhodila tašku do rohu a rukou začala přejíždět po regálech. Vzpomínala u toho se zavřenýma očima na dny, kdy byl tatínek ještě na světě.

„ Ať se stane cokoliv, budu vždy s tebou!“ říkával jí s úsměvem.

Po tváři ji stekla slza… rychle otevřela oči. Podívala se na hodiny..

„ Už musím jít domů“ řekla si s povzdechem, sebrala tašku ze země a vyrazila.

„ Ooo tady je moje malinká sestra!“ pozdravil Elizabeth již u dveří její starší bratr Thomas

„Thomasi, jdi se vycpat.“

„ Blbej den?“ mrkl na ni a strčil ji do ruky sklenici s limonádou.

„Zase jsi někoho skolila díky tvé super koordinaci?“ zasmál se nahlas Thomas

Příběh na pokračování

Jednou jsme se takhle s mojí nejkrásnější sestřičkou děéééésně nudily, tak jsme se samo museli vyfotit..;)

Book of love!

The book of love is long and boring. No one can lift the damn thing. It's full of charts and facts and figures and instructions for dancing. But I love it when you read to me and you can read me anything. The book of love has music in it. In fact that's where music comes from. Some of it is just transcendental. Some of it is just really dumb
But I love it when you sing to me and you ...you can sing me anything. The book of love is long and boring and written very long ago. It's full of flowers and heart-shaped boxes and things we're all too young to know.
But I... I love it when you give me things and you....you ought to give me wedding rings and I.......I love it when you give me things....and you.....You ought to give me wedding rings.
My dream is one boy knows it! I really want he knows i really love him and i always will....Hope he reads this blog and hope he will know i love him..

Vzpomínka na prázdniny

O prázdninách roku 2010 jsem společně se dvěma mými kamarády vyrazila na Mission Live Camp do Německého Ochranova. Strávili jsem v Ochranově 5 dní, kde nás vyučovali všemu možnému z Bible. Těchto pět dní bylo doopravdy skvělých a nenahraditelných. Nabrali jsme tam tolik, jako nikdy před tím. Po těchto dnech jsme zamířili do Českého města Cheb, kde jsme byli rozděleni do několika menších skupin a společně jsme připravovali program pro děti z jedné nemálo známe místní ulice. Po nějaké době si na nás dětska zvykla a nejraději by s námi trávila veškerý čas. Jenže my jsme neměli čas jen na ně. Do našeho denního programu patřily také rozhovory s ostatními lidmi a různé jiné věci.

Guys

just small group of girls

Everyone from my team! :)

Tento týden byl naprosto úžasný a jedinečný. Jen škoda, že letos Mission Live Camp není.:) doufám však, že lidi, které jsem zde potkala, znovu jednou uvidím..:)

Love letters of great men

Tento krásný dopis napsal pan Beethoven své paní manželce. Na těchto dopisech je krásně vidět, jak se měli rádi. Takových dopisů mám doma knihu. Jmenuje se Love Letters of great men a jsou tam dopisy všech slavných spisovatelů, králů, muzikantů, fyziku apod. Tady Vám napíšu jeden z krásných dopisů pana Beethovena - je to jeho 3 dopis.

Good morning, on July 7

Though still in bed, my thoughts go out to you, my Immortal Beloved, now and then joyfully, then sadly, waiting to learn whether or not fate will hear us - I can live only wholly with you or not at all - Yes, I am resolved to wander so long away from you until I can fly to your arms and say that I am really at home with you, and can send my soul enwrapped in you into the land of spirits - Yes, unhappily it must be so - You will be the more contained since you know my fidelity to you. No one else can ever possess my heart - never - never - Oh God, why must one be parted from one whom one so loves. And yet my life in V is now a wretched life - Your love makes me at once the happiest and the unhappiest of men - At my age I need a steady, quiet life - can that be so in our connection? My angel, I have just been told that the mailcoach goes every day - therefore I must close at once so that you may receive the letter at once - Be calm, only by a calm consideration of our existence can we achieve our purpose to live together - Be calm - love me - today - yesterday - what tearful longings for you - you - you - my life - my all - farewell. Oh continue to love me - never misjudge the most faithful heart of your beloved.

ever thine
ever mine
ever ours

Grossman + Šimek

Minulý týden jsem se poslouchala do humoru Grosmana a Šimka a jejich neumírajícímu vtipu. Mají nejlepší vtipy. Zde máte jedno z mnoha jejich vyprávění, které naprosto bere dech svoji originalitou a humorem.
Ti dva jsou prostě super! :)))

http://www.youtube.com/watch?v=PwNLWYEeU9A

Nabídka

:)
Tento týden jsem četla opravdu, ale opravdu zajímavou knížku, myslím, že by si ji měl každý, kdo chodí do nějaké církve přečíst. Jmenuje se Vášeň pro církev a napsal ji Joshua Harris. Někdy asi řešíme pár důležitých otázek týkajících se církve jako takové. Pár jich sem vypíšu...a přesně tyto otázky tato skvělá kniha řeší a nejenom ty..miliony dalších. Při této četbě jsem opravdu cítila Boží dotek ostatně...sami si to můžete na vlastní kůži zakusit..:) Takže, zde jsou ty otázky :                                
                                                · K čemu církev vlastně potřebujeme?
                                                · Proč je neděle ten nejlepší den v týdnu?
                                                ·   Jak najít zdravé církevní společenství?
                                                · Je možné se do církve zamilovat?

Konzumní přístup k životu. Touha po nezávislosti. Kritický postoj k okolí. To vše vede k tomu, že církev sice navštěvujeme, ale nehodláme se nikde vázat a zapojit. S církví chceme tak maximálně chodit. Ale chce to tak i Bůh?
Joshua Harris nám připomíná, že cesta víry nebyla nikdy zamýšlena jako samotářská záležitost. Církev je místem, kde nás Bůh povzbuzuje, pomáhá nám růst a kde z nás může vytáhnout to nejlepší, co do nás vložil. Jestliže milujeme Ježíše Krista, měli bychom se také zamilovat do Jeho církve – a začít s ní žít naplno.

MY BEAUTIFUL YOUTH GROUP!!! LUV THEM!

Moje mládež. Jsem na ni moc hrdá a chodím tam moc ráda. Scházíme se každé soboty v Kutné Hoře. Chodí nás tam kolem 15 lidí....Vždy hrajeme nějaké hry, mám společnou večeři a pak jdeme uctívat a chválit našeho Pána a Stvořitele...:) Každému bych přála takovou skvělou partu lidí, jako je tato... Jsme jako jedna veliká rodina. Jezdíme spolu na hory - v zimě, v létě zase na kola, kde máme legraci a přitom děláme něco pro zdraví..:D :D

NIKINKA

Bobeš

Daník

Filip

Esterka

Terezka

Helenka

Jirka

Vítek

Anetka

Martik

Alešek

Začínáme

Zdravím všechny, kteří navštívili můj blog.
Založení blogu nebylo úplně to, co jsem si představovala nebo co by bylo předem plánované, ale vím na 100%, že chci, aby mé pocity a mé obrazy, mohlo znát a třeba i sdílet se mnou více lidí. Budu sem psát, když bude čas, skoro o všem co jsem zažila, co jsem prožila s mým Pánem na nebesích - JEŽÍŠEM KRISTEM. On je ten, který mi dal život a hlavně smysl života. Jsem moc ráda, že jsem ho mohla poznat a že on mi dal spasení! DÍKY BOŽE a doufám, že tento blog bude sloužit k povzbuzení druhých..:)
Zatím :)  CH.